Obsluha uchopovacích prostředků
Významným kriteriem pro kvalitu návrhu výrobku je vnímání pojmu bezpečnosti práce již od stadia analýzy rizik – ovšem ve vztahu k obsluze, její schopnosti správně chápat a využívat všechna bezpečnostní opatření. To je ale také na straně uživatele, který by měl organizovat používání právě podle bezpečnostních kriterií výrobku, publikovaných v Návodu k používání.
Způsob používání jakéhokoli zařízení je vždy formulován jako "východisko" z analýzy rizik. Tím mám na mysli to, že v celém technologickém nebo manipulačním cyklu se nesmí vyskytovat nebezpečí s vysokým stupněm rizika, které není technicky ošetřeno a skutečně každý výrobek musí mít takovou analýzu rizik a z ní vyplyne to, jak je možno správně tento výrobek používat, aby nemohlo dojít ke zranění, či poškození. Samozřejmě, že vždy jsou nějaká tzv. zbytková rizika, která nelze odstranit, ale nikdy to nesmí být nebezpečí, které by při nenaplnění technologického postupu (příp. podmínek používání v Návodu k používání), mohlo vést ke zranění. Analýzu rizik musí provádět výrobce, ale může ji provést i uživatel s tím, že pak nese odpovědnost za správnost, resp. reálnost takové analýzy rizik.
1. Navádění břemen při manipulaci
Manipulovat s břemeny, volně zavěšenými na háku ZZ (pokud nejsou válcová a nezáleží na poloze os) je bez navádění nereálné a tedy se břemeno navádět musí.
Zásadou je, že má být břemeno naváděno při držení za madla, nebo k tomu přizpůsobenými tvary - to je možné prakticky jen tehdy, je-li břemeno uchopeno a neseno uchopovacím prostředkem a dále, že navádění přichází v úvahu pouze při uchopování a pak při ukládání. Takto vychází analýza rizik bez tzv. zbytkových a jen se musí předepsat, že vazač musí mít rukavice a při jakémkoli kontaktu s břemenem musí být mimo nebezpečný prostor. Jestliže si prakticky představíte to, co jsem napsal, tak uvidíte, co v průběhu manipulačního cyklu není dovoleno :
vazač nesmí přidržovat břemeno při přemisťování tj. tehdy, kdy je výše, než je přirozený dosah stojícího muže a kdy vazač nestojí !
Ještě doplňuji, že zvláštní manipulace a to se žhavými předměty nebo nádobami s nebezpečnými roztoky, případně manipulace s břemeny, která by mohla při dotyku změnit tvar či polohu celku nebo jeho částí - na to musí uživatel vypracovat zvl.provozní předpis, založený na analýze rizik.
2. Jednoruční ovládání uchopovacích prostředků
Tomuto neodporuje žádný předpis a já dokazuji v analýze rizik, že je objektivně bezpečnější, než aby jeden vázal a naváděl a komunikoval s jeřábníkem (stojícím i v blízkosti), který pak bude motorické pohyby ovládat tak, jak tomu porozumněl. Jistě uznáte, že vazač sám může reagovat na potřebu mírně či rychle zvednout nebo pojíždět atd. Jde jen o to, abychom mu umožnili toto jednoruční ovládání - dodávám, že se předpokládá, že vazač - jeřábník může uchopovací prostředek jednou (pravou) rukou navést na břemeno a podle potřeby a možností tento prostředek převést z přepravního do provozního uspořádání - stále jednou rukou a přitom v levé ruce držet ovladač a takto zcela v pohodě manipulovat. Samozřejmě, že toto lze bezpečně zvládat u zdvihadel s malými ovladači, což jsou běžně kladkostroje se zavěšeným ovladačem, nebo dálkovým řízením. Rozhodně je nutno, aby "jednomužná manipulace" byla ustanovena v provozním předpisu a to na základě analýzy rizik.
Nemějte ovšem strach z toho pojmu "analýza rizik", protože zde jde o sestavení seznamu všech možných nebezpečí na základě zkušenosti a k nim si vpravo napište, jaká jsou opatření, aby se to nestalo. Když to bude u každého nebezpečí negativní, pak klidně použití můžete dovolit. Abyste měl představu o "náročnosti" analýzy rizik, tak uvádím příklad :
- nebezpečí stlačení těla nebo končetin
- nebezpečí střihu končetin
- nebezpečí, způsobené nevhodnou polohou těla
- nebezpečí, způsobené špatnou viditelností
- nebezpečí, způsobené komunikací
- atd. a třeba i nebezpečí, způsobené reakcí vazače na bodnutí včelou (při jeřábové manipulaci s ůly) - to je asi extrém, ale je nutno myslet i na rozvázané tkaničky u bot !